Historie japonského svazování
Japonsko a vázání provazy
V japonsku je vázání a používání provazu součástí japonské kultury po staletí. Provazy se používají k ochraně stromů před zlými duchy (Shimenawa), speciální papírové šňůrky svazují obálky a vytváří zdobné uzly pro vyjádření sdělení (Mizuhiki). Ale i mimo provazy najdete japonské techniky vázání uzlů s hlubokým významem jako je vázání tradičního ozdobného pásu ke kimonu (Obi) anebo balení věcí do šátku (Furoshiki).
Vázání v období Edo
Moderní techniky japonského svazování mají kořeny či inspiraci v Hojōjutsu (捕縄術), což je tradiční japonské bojové umění zaměřené na spoutání a znehybnění vězně či protivníka za použití provazu.
Dále se v období Edo (1603–1867) používaly různé metody mučení k přiznání viny, kde obvinění byli svázáni provazy do nepohodlných pozic jako např. Ebizeme a Tsurizeme.
Zlatý věk kinbaku v období Showa
Období Šówa (1926–1989) je považováno za zlatý věk Kinbaku. Vše začalo, když Ito Seiu, který v první polovině 20. století zkoumal krásu utrpení (seme-e) v provazech, často inspirován obdobím Edo, ale také zobrazením svazování v japonské historii ve hrách Kabuki. V padesátých letech začali vznikat první tištěné magazíny. Redaktorem mnoha těchto magazínů byl Minomura Kou, který byl více přitahován studem a estetikou lidského těla v provazech. V sedmdesatých letech začala tzv. Pinku Eiga, kde techniky japonského svazování pronikly do filmu, často na motivy knih nejznámějšího SM spisovatele Dan Oniroku. Vázání začalo pronikat do video produkcí. Dalším významným představitelem byl Nureki Chimuo, který se nejen podílel na magazínech a filmech, ale formoval přechod od obrázků a tradičních filmů k tzv. obrázkovým videím bez příběhu, ale s důrazem na krásu provazů, modelky i atmosféry. Jeho provazy měly silnou emoční hloubku. Ve svém vázání se více věnoval tomu, jak spoutat lidské tělo provazy a přitom zvýraznit krásu vázané ženy. Ve své práci spolupracoval se Sugiura Norio, kterého je možné považovat za jednoho z nejlepších fotografů japonkého vázání.
Japonské vázání současnosti
V devadesátých letech proměnil vázání Akechi Denki. Na rozdíl od Nurekiho se nesoustředil na psychologii, ale spíše show, technické provedení a SM. Základní úvaz Takate Kote se skládal z mnoha technických kroků, vázal hodně závěsů, se silným efektem na diváka. Jeho škola Akechi-ryū měla mnoho žáků jako byl Akechi Kanna, který dovedl tento styl dál, nebo Kinoko Hajime, který později přenesl vázání více do podoby umění. Jedním z jeho žáků byl také v Německu Osada Steve, kterému vděčíme za příchod tohoto stylu do Evropy, kde zůstal populární až donedávna.
Ikonou japonského kinbaku je rovněž Yukimura Haruki. Věřil, že vázání by mělo být projevem lásky a něhy mezi mužem a ženou. Emoce přenášel skrze napětí provazů místo technicky komplikovaných úvazů v závěsech. Jeho styl Yukimura-ryu, který v doslovném i přeneseném významu znamená hlazení provazem, má mnoho následovníků. Jedním z nich je např. Michael Ropeknight z Německa, kterému se podařilo interpretovat Aibunawa z velmi odlišné kultury japonského vázání do západních myslí.
Naka Akira je nejvýznamnějším žijícím představitelem japonského vázání současnosti. Byl hlavním žákem Nureki Chimuo. Zdokonalil technickou preciznost, přičemž na rozdíl od Akechi Denki dokázal zachovat emoční hloubku. Podobně jako Yukimura Haruki přidal do vázání komunikaci, ale beze slov za použití provazu.
Jeho hlavním a jediným západním pověřeným následovníkem (Ichiban Deshi) je Riccardo Wildties, který společně se svojí partnerkou Red Sabbath dokázal přizpůsobit styl Kinbaku LuXuria západním standardům bezpečnosti a předcházení zranění, ale také interpretovat japonskou filozofii způsobem pochopitelným západnímu vnímání.
Japonské vázání v České republice
Historie japonské shibari začala v České republice v roce 2012, kdy se v pražském Ateliéru konal první workshop japonského svazování pod vedením Petra Soptíka, který studoval vázání pod vedením Akechi Kanna, Kinoko Hajime, Osada Steve, Naka Akira, Sugiura Norio a dalších. Společně s Terezou Sansei jsou jediní čeští lektoři certifikovaní pro výuku ve stylu Kinbaku LuXuria, který vyučují v pražském shibari studiu Subspace, ale i jinde po světě.